Jídlo z knih - Kapr na hříbkách podle Oty Pavla

Protože se kvapem blíží Vánoce, pustila jsem se do receptu na kapra podle knihy Oty Pavla Jak jsem potkal ryby. 

Kniha volně navazuje na Smrt krásných srnců. Hlavním postavami jsou Hugo, Jirka, tatínek, maminka a nejmladší syn, který příběh vypráví. Otec, vášnivý rybář, učí syny o prázdninách u strýce chytat v povodí řeky Berounky. Když jsou pak otec a starší synové posláni do koncentračního tábora, nejmladší cítí povinnost starat se o maminku, a tak chodí sám pytlačit na rybník, aby měli co jíst. Když se blíží konec války, ryby už nikde nejsou. Proto se "Prdelka" vypraví do kraje svého dětství za strýcem Proškem. Kniha je krásnou vzpomínkou na autorovo mládí a především vyznání rybaření a rybám.

"Nedalo se nic dělat. Kanoe má pro pytlačení nevýhodu, že se na ní nedá nikam utéci. Proti vodě vůbec ne a po vodě vás chytnou. Čekali jsme tedy, až k nám ten chlap dojde, a napadly nás stovky věcí. Chlap vypadal trochu ošuntěle, ale ne zle. Naklonil se ze břehu a díval se pozorně na kapry v lodi. Pak řekl:

"Jsou to pořádné kusy."

A po chvilce mlčení dodal:

"Dejte mi jednoho. Mám nemocnou ženu."

Dlouhý Honza se naklonil a uchopil silnýma rukama toho největšího macka, co mi rozlámal prut a podal mu ho jako mimino:

"Vemte si ho. My jsme ho dostali taky zadarmo."

Oddychli jsme si a zastavená srdce začala tlouci. Za mostem jsme už oba hulákali písničku o tlustých myškách. V lesíku jsme objevili hřiby. Navečer jsme přepluli největší rybník světa Rožmberák. Večer jsme osmahli na oleji rozkrájené hřiby,pak jsme je dali na chvilku pryč a připravili jsme na pánvi kapry. Pak jsme k nim přidali hřiby a obložili je navíc plátky naložené papriky z konzervy. Potom jsme si vlezli každý do jiného koutu břehu jako psi, kteří se bojí o svou kost, a jenom jsme funěli. Nemluvili jsme, abychom vychutnali tolik vyhlášené jihočeské kapry. Každý jsme spucli dvoukilového kapra bez brambor a bez chleba.

Tu noc jsme spali u Honzových příbuzných ve vyřezávaných postelích. Slyšel jsme na stěně staré dřevěné hodiny s namalovanou panenkou, jak tikají a potom bijí, aby domácí nezaspali, protože tráva čekala na kosu a ovečky na pastvu."

Recept:

Suroviny:

kapr

olej

hřiby sušené

nakládané papriky

sůl

rýže

Postup:

Sušené houby přelijeme vroucí vodou a necháme nabobtnat. Na hlubší pánvi si rozpálíme olej. Do něj vložíme zcezené hříbky a osmahneme. Vyndáme je a usmažíme osolené kousky kapra dozlatova. Na talíři ho pak obložíme hříbky s nakládanou kapií a rýží.

Poznámky: 

Pokud nejste zarytým zastáncem kapra v trojobalu s bramborovým salátem, určitě doporučuji vyzkoušet. Nakyslá a výrazná chuť paprik v kombinaci s hříbky a rýží mě příjemně překvapila. 

O autorovi:

Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper se narodil 2. července 1930 a zemřel 31. března 1973. Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího. Až do svých šesti let bydlel s rodiči a bratry v Praze. Za druhé světové války, po transportu jeho otce a obou starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora, žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. Malý Ota pracoval i jako horník. Po skončení války se jeho bratři i otec vrátili živí.  

Otto absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil až v roce 1960 na střední škole pro pracující. Velice se zajímal o sport. Krátce trénoval hokejové družstvo mládeže ve Spartě Praha, ale především se věnoval činnosti sportovního redaktora.  Pracoval v Československém rozhlase, v časopise Stadion a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. V roce 1964  u něj propukla vážná duševní choroba (zřejmě maniodepresivní psychóza), kvůli níž v roce 1966 odešel do invalidního důchodu. Několikrát pobýval v psychiatrických léčebnách. Zemřel předčasně na srdeční infarkt.