Moje dětství provázely knihy jako Neználek, Honzíkova cesta, Kvak a Žbluňk jsou kamarádi a samozřejmě Děti z Bullerbynu. Proto mě nadchlo, když jsem v této dětské knížce objevila recept na třenou bábovku. Tu jsem si nemohla nechat ujít. A když to zvládla sedmiletá Lisa...
Pro ty, kdo nikdy nečetli, krátce ve stručnosti. Kniha vypráví příběhy šesti dětí, kteří bydlí v maličké švédské vesnici, nebo spíš osadě. Bullerbyn se skládá z pouhých tří domů. Mellangårdenu, kde bydlí vypravěčka Lisa a její starší bratři Lasse a Bosse, Norrgårdenu, kde mají domov Anna a Britta, a Sörgårdenu, který obývají Olle a maličká Kerstin.
Pro ty, kdo nikdy nečetli, krátce ve stručnosti. Kniha vypráví příběhy šesti dětí, kteří bydlí v maličké švédské vesnici, nebo spíš osadě. Bullerbyn se skládá z pouhých tří domů. Mellangårdenu, kde bydlí vypravěčka Lisa a její starší bratři Lasse a Bosse, Norrgårdenu, kde mají domov Anna a Britta, a Sörgårdenu, který obývají Olle a maličká Kerstin.
"Vážně?" řekla maminka. "Ani jsem si nevšimla."
"Je, protože jenom prší a prší," povídám. "Nevím, co mám dělat."
"Já být tebou, upekla bych třenou bábovku,"řekla maminka.
To řekla maminka, zrovna jako kdyby si myslela, že umím péci třené bábovky. Já to ale neuměla, aspoň jsem to nikdy nezkoušela.
Ale představte si! Já jsem tu třenou bábovku přece jen upekla, a byla dokonce moc dobrá. Pekla jsem ji úplně sama, maminka mi jen říkala, jak to mám dělat. Napřed jsem v misce ušlehala dvě vajíčka a dva šálky cukru. Šlehala jsem je dlouho a bylo to docela zábavné. Pak jsem rozpustila velkou hroudu másla v kastrolu a smíchala to s tím utřeným. A potom jsem do to přidala mouku a mléko, už si přesně nevzpomínám kolik. Nakonec jsem přidala ještě nastrouhanou citronovou kůru a prášek do pečiva.
Když jsem pekla, měla jsem na sobě bílou zástěru a bílý čepeček. Ach, jak to bylo napínavé, když maminka vytáhla mou třenou bábovku z trouby! Vyklopila ji na bílý ubrousek. A bábovka byla pěkně světle hnědá a kyprá. Maminka říkala, že bych měla nabídnout Lassovi a Bossovi kousek bábovku a šťávu. To jsem taky udělala. Měli velkou radost. A byli taky moc překvapeni, když jsem řekla, že jsem bábovku upekla já. "
Recept:
Suroviny:
3 vejce
200 ml mléka
125 g másla nebo Hery
140 g cukr moučka
2 ks vanilkového cukru
300 g polohrubé mouky
1/2 prášku do pečiva
šťáva a kůra z jednoho citronu (můžete vynechat pokud neradi)
tuk na vymazání a hrubá mouka na vysypání formy
3 vejce
200 ml mléka
125 g másla nebo Hery
140 g cukr moučka
2 ks vanilkového cukru
300 g polohrubé mouky
1/2 prášku do pečiva
šťáva a kůra z jednoho citronu (můžete vynechat pokud neradi)
tuk na vymazání a hrubá mouka na vysypání formy
Postup:
Vejce vyšleháme s cukrem do pěny. Přidáme rozpuštěné máslo, mléko, mouku s práškem do pečiva a na závěr šťávu a kůru z jednoho citronu. Nalijeme do vymazané a vysypané formy. Část těsta můžeme obarvit kakaem. Pečeme v troubě vyhřáté na 175°C zhruba hodinu.
Poznámka:
V knížce Lisa peče bábovku jen ze dvou vajec. Já si poměr trošku upravila a použila tři. Mám větší formu a těsta by bylo asi málo. V knížce taky není použita citronová šťáva, jenom kůra, ale já ji mám v bábovce prostě ráda, tak snad mi to Astrid odpustí :-)
O autorce:
Astrid Lindgrenová, rodným jménem Astrid Anna Emilia Ericssonová se narodila 14. listopadu 1907 ve Vimmerby ve Švédsku. Byla druhým dítětem ze čtyř. V roce 1923 začala pracovat v lokálním tisku. Pak však otěhotněla s ženatým kolegou a byla nucena pod tlakem okolí odejít z domova. V roce 1926 se jí narodil syn Larse. Nemohla se však o něj starat a musela ho dát do pěstounské péče. Poté začala pracovat ve Stockholmu jako sekretářka. V roce 1931 se provdala za Sture Lindgrena a mohla si vzít syna zpět. V roce 1934 se jí narodila dcera Karin. Od roku 1937 pracovala jako stenografka. Všechny její rukopisy jsou psány těsnopisem.
V knižním světě ji proslavila především postava Pipi Dlouhé punčochy. Příběhy o nekonvenční dívence s obrovskou silou z ní udělaly mezinárodně známou autorku. U nás je známá hlavně díky knize Děti z Bullerbynu, která je inspirována jejím dětstvím na otcově farmě. Mimo příběhy pro děti psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii, filmové a divadelní scénáře. Její knihy byly přeloženy do 70 jazyků a vyšly ve více než 100 zemích po celém světě. V roce 1958 jí byla udělena Cena Hanse Christiana Andersena, která je považována za nejvyšší možné ocenění autorů dětských knih. Astrid též aktivně podporovala dětská a zvířecí práva, stejně jako práva menšin. Zemřela v 28. ledna 2002 ve Stockholmu.
Tuhle scénu si vybavuju moc dobře. Vůbec celé Děti z Bullerbynu, to bylo moje dětství. Ještě teď si v nich ráda listuju.
OdpovědětVymazatJj, taky je mám ráda :-) A když prší a já se nudím, peču bábovky :-)
VymazatMusím si to přečíst znovu... A díky za recept. :-)
OdpovědětVymazatNení zač ;-)
Vymazat