neděle 12. října 2014

Snídaně u Florentýny

Název: Snídaně u Florentýny
Autor: Jana Florentýna Zatloukalová
Nakladatelství: Mrs. Wolf s.r.o.
Rok vydání: 2014
Počet stránek: 344








Celkové hodnocení: *****

Nebudu Vám nic nalhávat, tahle knížka je pro mě srdeční záležitost, takže se dopředu připravte na krapet delší "vykecávačku". Navíc to, že mi autorka byla ochotna svěřit svoje dítko k recenzi pro mě moc znamená a tímto bych jí ráda ještě jednou poděkovala.

Ale abych to vzala od začátku. Čím se liší tato kuchařka od ostatních, že mě tak uchvátila? Většina knížek o vaření je napsána tak, že je to jen soupis receptů doplněný obrázky. Fotka jídla, seznam ingrediencí, pracovní postup, možná nějaká ta rada na obměnu na závěr. Takové kuchařky nemám moc ráda. Přijdou mi jako menu v rychlém občerstvení - nalistujete příslušný obrázek a uvaříte. Kuchařka Snídaně u Florentýny je spíš zábavné vyprávění o dopoledním jídle doplněné recepty. Tahle kuchařka se prostě nedá jen tak prolistovat, ta se zkrátka musí přečíst.

Kniha je rozdělena do několika etud. Najdete zde kapitoly věnované kaším, müsli, lívancům, pomazánkám, pečivu, sušenkám, ovoci, salátům, těstovinám, slaným koláčům, vejcím a svátečnímu pečivu. Není opomenut ani pitný režim. Každou etudu otevírá tematický citát doplněný lehce poučným a veselým povídáním k danému tématu. Pak již následují klasické recepty, které jsou doplněny vyprávěním s různými radami a tipy. Nechybí ani krásné fotografie. Nejsou sice u všech jídel, což je malé minus, ale většina pracovních postupů je popsána opravdu dobře a obrázky nejsou potřeba.

Abych knihu náležitě otestovala, rozhodla jsem se s Florentýnou strávit celý týden. Chopila jsem se odvážně vařečky a válečku a vrhla se s knihou v ruce do vaření poctivých domácích jídel.


Jako první jsem vyzkoušela Domácí máslové croissanty. Sice už nějaké zkušenosti v kuchyni mám, ale tahle francouzská dobrota se mi ještě nikdy pořádně nepovedla. Pokaždé to dopadlo tak, že jsem z trouby vytáhla nevzhledné gumové kynuté rohlíky. O lístkování a křehkosti, která je pro croissanty tak typická, nemohla být ani řeč. Tentokrát to ale dopadlo úplně jinak. Sice jsem si těsto napoprvé špatně vyměřila a nakrájela ho na moc malé trojúhelníky, následkem čehož se mi hůř motalo, ale z trouby jsem vytáhla dva plechy křupavých zázraků, které moji miláčci během necelých 10 minut zlikvidovali. 


Pak přišly na řadu nadýchané Lívance kynuté přes noc podle Sandtnerky. Na doplnění energie při strašlivé chorobě, která se jmenuje rýmečka, nic lepšího asi není. Já si je ještě promazala marmeládou z aroinií a jablek a bylo mi blaze.


Jsem pracující ženská, která má na krku dvě děti, manžela, kočku a dvě agamy. Moje všední rána jsou prostě hektická. A tak jsem vyzkoušela jednoduchou a rychlou Kaši z mikrovlnky. Snídaně hotová za dvě minuty, luxus. Nejvíc mi chutnala s meruňkovou marmeládou a lžičkou zakysané smetany zasypaná skořicí. V sychravém podzimním počasí byla taková teplá snídaně hotový balzám. Sice nebyla úplně tak poctivá a pomáhala jsem si mikrovlnami, ale rozhodně stála za to.  


Ze slaných receptů jsem si pro testování zvolila Zeleninový krambl. U tohoto jídla se mi líbila jednoduchá příprava a to, že jsem ho mohla upéct a následně skladovat v malých zapékacích miskách po jednotlivých porcích. Takže stačilo pak jen jednoduše ohřát a rychlý oběd nebo výborná teplá večeře byla na stole během pár minut. Se smetanovou zálivkou navíc chutnal naprosto skvěle.

Většinou mi od vaření zůstanou bílky a řeším, co z nich stvořit. Proto jsem se pustila do Zapomenutých pusinek. Neměla jsem po ruce ořechy, proto jsem zvolila variantu s čokoládou. Dopadly výborně. Byly krásně křehké a úplně se rozplývaly na jazyku. Následně jsme vyzkoušeli různé obměny s kokosem, ořechy, mandlemi.... Problém s přebytkem bílků byl tedy zdárně vyřešen. Vyvstal však nový. Začaly se mi v ledničce kupit žloutky ....


V knihovně v kanceláři jsme samé ženské. Nutno dodat, že hrozně mlsné ženské. Nejčastějším tématem, které o pauze probíráme je, co kdo bude vařit. Rozhodla jsem se tedy, že upeču něco dobrého k snídani i pro holky. A protože k ranní kávičce neodmyslitelně patří nějaký ten sladký kousek, pustila jsem se do Strouhané tvarohové buchty. Dopadlo to báječně, chutnala moc a kolegyně škemraly o recept






Budapešťská pomazánka. Moje malá noční můra. Jako dítě jsem ji neměla moc v lásce. Nejspíš za to mohla školka, kde jsme ji pravidelně dostávali ke svačině. Rozhodla jsem se však dát jí druhou šanci a rozhodně jsem neprohloupila. S namazaným čerstvým domácím chlebem a s hrnkem mléka jsem se nacpávala úplně jak pohádková princezna Zubejda.






Závěrem týdne jsem si chtěla s manželem udělat hezký večer s nějakým pěkným filmem. Přemýšlela jsem, co zvolit za pochutinu k vínu. Brambůrky, křupky a jiné zobání mi už dávno zevšednělo a tak jsem zkusila upéct Česnekový chleba. Jednu nožku rolády jsem udělala s česnekovou náplní, do druhé jsem vyzkoušela karamelizovanou cibulku s černými olivami. Obě byly výtečné, i když přece jenom ta česneková půlka mizela o něco rychleji. Příště mám v plánu variantu sýr a šunka.



Co dodat na konec? Byl to nádherný týden plný báječných dobrot, díky nimž jsem si připadala jako opravdová královna kuchyně. Některé recepty u nás už zdomácněly, na další se teprve chystám. S Florentýnou určitě nekončím a už mám vyhlídnutých pár jejích dalších jídel, které si rozhodně chci vyzkoušet uvařit.

O autorce:

Narodila se v roce 1975. Původním povoláním je inženýrka ekonomie. Zvládá starost o domácnost, manžela, čtyři děti, píše, vaří a děsně jí to sluší. Na svém kontě má  Kuchařku pro dceru, Vánoční kuchařku pro dceru a Hovory s řezníkem (o té jsem psala ZDE). Její nejnovější počin co se týče kuchařek je Snídaně u Florentýny. 

6 komentářů:

  1. Dala bych si všechno, i když to slané asi jako první. Když jsem viděla tvoje fotky na FB, tak jsem neodolala a napsala jsem si Ježíškovi (já vím, že je to až za dlouho, ale co kdybych na to zapomněla, že? :-)) o Kuchařku pro dceru, protože zatím vůbec nevařím, ale chtěla bych začít. Ale s maminkou to nejde, protože ona je příliš akční a já jsem pomalá, takže ona to začne dělat všechno sama. Ale časem mám v plánu určitě i ty Snídaně a asi i Hovory s řezníkem. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No Florentýnu můžu jen doporučit. Jednoduchý, poctivý, dobře vysvětlený recepty, které fungují :-) Pro dceru sem nečetla, ale Hovory s řezníkem mi učarovaly a tajně si přeji aby náš řezník byl aspoň z poloviny tak milý jak František ;-) :-D No já taky kdysi neuměla upéct ani hloupý piškot, který můj bývalý přítel vyžadoval každou neděli po obědě. A až jsem ho konečně zvládla tak jsme se rozešli :-D

      Vymazat
  2. Pěkný článek, taky mi z téhle kuchařky zatím všechno chutnalo. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Četla jsem tvůj rozhovor s autorkou a moc se mi líbil. Dovolila jsem si půjčit fotku, snad to nevadí. Moc jí to tam slušelo, jsi s foťákem šikovná :-)

      Vymazat
  3. Uvedená kuchařka u mě skončila zcela nečekaně, dostala jsem ji jako vánoční dárek, zcela netušíc, že spatřila světlo světa. Hovory s řezníkem i tradiční kuchařku pro dceru mám, moje skvělá tchýně mě opět překvapila. Tedy po uvaření několika červených řep bez nápadu, co s nimi, spatřil světlo světa nejen salát, ale také čokoládové muffiny s čarvenou řepou z Florentýny. Ve formě na dort, protože formu na muffiny nemám. To ale vůbec nevadilo, jedná se o překvapivě dobrý moučník, asi jsem ho nedělala naposled. Jenis

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, Florentýna je prostě klasika a nikdy nezklame ;-)

      Vymazat