neděle 22. června 2014

Hypnotizér

Název:  Hypnotizér
Autor: Lars Kepler
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2010
Počet stránek: 534








Celkové hodnocení: *****




Hypnotizér je první knihou v sérii s vyšetřovatelem Joonou Linnou od manželů  Ahndorilových, kteří píší pod jménem Lars Kepler.

Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat. Dříve experimentoval se skupinovou hypnózou, ale po obvinění o zneužití jedné pacientky se zařekl, že hypnotizování definitivně pověsí na hřebík. To však netuší, že jednoho večera mu zavolá Joona Linna a bude po něm chtít, aby mu pomohl s identifikací vraha.

Patnáctiletý Josef leží v nemocnici ve vážném stavu. Jako jediný přežil brutální řádění šíleného vraha, který ubodal jeho otce, matku i malou sestřičku. Josef má ještě starší sestru, která je neznámo kde. Joona se domnívá, že je dívka v ohrožení života, proto se rozhodne riskovat a poprosí Erika, aby Josefa zhypnotizoval. K velkému překvapení se k vraždě přizná sám Josef. Postupně vypluje na povrch, že svoji starší sestru sexuálně obtěžoval. Ta ho však odmítala s tím, že není plnoletý. V den svých patnáctin ji vyhledal a když ani potom nebyla svolná, potrestal ji tím, že zabil ty, které měla nejraději.

Josefovi se z nemocnice podaří uprchnout a ve své chorobné mysli věří, že Erik spí s jeho sestrou. Vyhrožuje mu pomstou. Do toho se Erik pohádá se svojí ženou Simonou, která je přesvědčena, že ji podvádí se svojí kolegyní z práce a někdo unese jejich syna Benjamina, který trpí poruchou srážení krve a pokud nedostane včas své léky hrozí, že zemře.

Kdo unesl Benjamína? Byl Erik Simoně opravdu nevěrný? Vydrží jejich vztah takovou zkoušku? Podaří se Joonovi chytit Josefa včas?

Příběh byl napínavý, svižný, drsný, výstižný. Dějové zvraty byly nečekané, nakonec však do sebe všechno přesně zapadlo. Jediné co mi vadilo bylo, že Joona hraje spíš druhé housle. Velká část příběhu se točí kolem Erika, jeho pacientů a rodinných problémů, vyšetřování původní vraždy tak nějak ustupuje do pozadí. Oproti Písečnému muži se Joona v příběhu skoro nevyskytuje. Taky mě zarazilo, jak mentálně narušený vážně zraněný patnáctiletý kluk svižně uteče zkušeným policistům a zvládne u toho ještě pár lidí povraždit.

Závěr? Je vidět, že tahle knížka byla prvotina. Naštěstí se autoři s každým dalším románem lepší, takže už se nemůžu dočkat až jim vyjde další příběh. Zatím si od nich přečtu jejich Strážkyni ohně, abych měla hezky uzavřenou sérii ;-)

2 komentáře:

  1. Celý rok jsem měla tuhle knížku na dosah ruky (spolubydlící z koleje ji měla na poličce), ale nepřečetla jsem si ji. Ach jo. Myslím, že by se mi líbila, nejspíš právě především díky Erikovi a jeho pacientům - tohle téma je pro mě snad ještě přitažlivější než vyšetřování vraždy. Pěkná recenze, doufám, že se k té knize někdy dostanu :)

    OdpovědětVymazat
  2. No každopádně varuju - je to krvák a drsárna, nic pro slabý povahy ;-)

    OdpovědětVymazat