čtvrtek 7. srpna 2014

Broskve pro otce Francise

Název:  Broskve pro otce Francise
Autor: Joanne Harris
Nakladatelství: Euromedia Group, k.s.
Rok vydání: 2013
Počet stránek: 432










Celkové hodnocení: *****


Jak jsem již psala v recenzi na Krysařovy střevíce má příběh Viann Rocherové ještě jedno pokračování. Je  opět plný kouzel, nečekaných zvratů, exotických chutí a vůní.

Znovu se setkáváme s Vianne, Anouk a Rossete. Společně s Rouxem mají Chocolaterii v lodi na Seině v Paříži. Zdá se, že vše zapadlo do poklidné rutiny. Viann však dostane velice zvláštní dopis od již mrtvé přítelkyně Armaud z Lansquenet. Ta ji v něm prosí, aby po osmi letech přijela s dětmi zpátky do městečka na návštěvu, položila na její hrob divoké květiny, objala jejího vnuka, uvařila čokoládu a otrhala broskve.

Vianne prosbě staré dámy vyhoví a vydá se s děvčaty na cestu. Městečko se opravdu změnilo. Její kamarádka Joséphine Bonnetová vede kavárnu a má syna Piloua. Ten je stejně starý jako Rossete. Svého otce nezná, mluví o něm jako o pirátovy, což vzbuzuje podezření, že jeho otcem je Roux. Joséphinin bývalý manžel Paul je teď zahořklý, sprostý a věčně opilý mrzák na kolečkovém křesle. Vnuk Armaud už dávno není malý nesmělý koktavý chlapec. A otec Francis? I ten se změnil....  

Do Les Marauds, čtvrti nejblíž řeky Tany, kde dřív kotvili říční tuláci, se přistěhovala arabská komunita. Mají odlišné zvyky, a i když si ze začátku obyvatelé městečka a cizinci vycházeli vzájemně vstříc, teď mezi nimi vládne skryté nepřátelství. Skupinu přistěhovalců vede starý Mahdžubí. Moudrý zkušený muž, který Korán vykládá značně volně a nebrání se západnímu stylu života. Je již však hodně unavený a nemocný a rád by předal vedení svému synovi Saídovi. Toho však hodně ovlivňuje jeho zeť Karím, který si vzal jeho nejstarší dceru Soniu. Prosazuje tradiční způsob života a skupina se uzavírá do sebe stejně, jako se arabské ženy halí do nikábu.

Množí se nepokoje, schyluje se k válce mezi katolíky a muslimy. Otec Francis by rád s Mahdžubím situaci vyřešil, ale svým neohrabaným snažením vše jen zhoršuje.  Nakonec to dojde tak daleko, že je obviněn ze žhářství a postaven mimo službu. Vianne se pomocí jídla a drobných domácích kouzel podaří citlivě navázat komunikaci s arabskou skupinou. Jako zdroj všech potíží  se zdá být Inés Bancharkiová,  Karímova záhadná sestra, která nikdy neodkládá šátek a nikdo nezná její tvář. Otec Francis je rozhodnut odejít. Když se snaží v tichosti vyplížit z města, narazí na Soninu sestru Alyssu, která se chce utopit. Zachrání ji a Vianne jí poskytne azyl. Postupně rozkrývá, co se v Lansqenetu opravdu děje a odhaluje strašlivé tajemství záhadné ženy v černém , Inés Bencharkiové, její dcery Du’y a jejího bratra Karíma.

Je Roux otcem Joséphinina syna? Podaří se otci Francisovi získat důvěru svých farníků? Je Inés opravdu Karímova sestra? 

Knížka byla ke konci hrozně napínavá. Spousta dějových zvratů mě nenechala ani na chvíli odpočinout. Do poslední chvilky nebylo jasné, kdo je kým a jak všechno dopadne. Kniha se mi četla skvěle, přišla mi z celé trilogie jednoznačně nejlepší. Sice mi trošku dělaly problémy cizokrajná jména a než jsem se zorientovala kdo je kdo chvíli to trvalo, ale nebyla to taková hrůza. Závěr? Mám hroznou chuť upéct baklavu nebo zkusit broskvovou marmeládu :-)  

2 komentáře:

  1. Mně se taky hodně líbila, po Čokoládě /což už je vlastně klasika/ asi nejvíc :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě taky. A ten závěr. Ach můj bože, to se nedalo usnout a nedočíst :-D

      Vymazat